Červen 2013

Vzpomínka...♥

25. června 2013 v 19:09 | majdinka |  O.S.T.
Když jsem se dnes ráno probudila, první co mi proběhlo hlavou, byla jednoduchá věta:
"I celé nebe pláče s námi."
Bohužel jsem musela i dnes do školy, naštěstí jsem se vrátila už za dvě hodin z toho strašlivého nečasu...
a jala se pročítat příspěvky k dnešnímu dni. I proto asi píšu až teď pozdě...
muselo se to ve mně všechno usadit, jak celá nálada dnešního dne,
tak i všechna ta krásná slova, co jsem četla a ikdyž jsem nekomentovala, což ještě asi napravím...

Co dále bych napsala...?

Stále nad vším přemýšlím, nad tím proč dobří lidé umírají, ... všichni jednou zemřeme,

ale až splníme své poslání a Michael ještě neměl splněno, mnoho dokázal a zvládl,
ale to určitě nemělo být všechno, kdyby zde s námi zůstal déle, určitě by přivedl mnohem
více lidí na správnou cestu a určitě by se dělalo pro uzdravení světa více než se dělá dosud,
připadám si bezmocná, při všem co vidím, ale to Michael nebyl on byl mocný a to velmi,
hýbal osudy lidí a stále ještě hýbe, nikdo takový další nebude, kdo by se natolik zapsal,

jako ten, který chránil náš svět. Mnozí se o to pokouší a dle mého názoru jen aby udělali
dojem a zapůsobili na lidi, to Michael nedělal, nechtěl být očerňován bulvárem, že si to u lidí "žehlí"
a urovnává, to by bylo špatné, Michael nechtěl nic víc než uzdravit svět a takového člověka bude
tento svět postrádat ještě hodně dlouho...

Ale také se domívám, že svět nepotřebuje
jen jednoho, svět má nás, lidi kteří chtějí být jako Michael a starat se o svět jako on.

A to je podle mě najzásadnější, že tady Michael zanechal lidi, kteří se světem chtějí něco udělat, kteří chtějí a vždy budou chtít dál nést na svých bedrech jeho odkaz, ... ikdyž možná hážeme slova na své blogy, s
nažíme se svět dělat lepším alespoň v našem okolí a snažíme se přispívat

jak nejlépe můžeme svými troškami do mlýna, je to jako v té písni:
"If you wanna make the world a better place take a look at yourself a then make a change."

Musíme začít měnit sami sebe potom lidi kolem sebe a nakonec změníme celý svět, jen musíme chtít a k tomu nám dopomáhej Bůh a Michael.

Můžu být jedině hrdá na to, kdo jsem a čím jsem se stala, když do mého života zasáhl Michael,
nevím zdali jsem hledala smysl života, ale když se objevil Michael tak jsem věděla, že nic jiného
už tu pro mě nebude, jsem ráda, že mám pro co žít a hlavně pro koho, mnoho lidí stále neví co chce,
já také stále nevím, co budu v budoucnu dělat, ale mám Michaela a jsem na to neskonale hrdá,
že se můžu nazývat jeho fanouškem, částí jeho armády lásky...

Jedině s vírou, že můžeme udělat z tohoto místa lepší místo, jedině s tou to zvládneme. Musíme myslet
na Michaela jako na toho, který dokázal mnoho, který nám ukázal cestu a který nás po ní vede i teď
když už není mezi náma. Jsou to sice čtyři roky, každým rokem to bude číslovka větší, to ale neznamená,
že to něco mění, my zde budeme stále my budeme stále stát za naším králem a budeme
to my kdo i po dalších letech povede tento svět dál, my armáda lásky,
která se nikdy nevzdá a která bude i přes pokročilou dobu šířit slovo,
hudbu a tanec Michaela Jacksona všude, kde to bude možné.

R. I. P. our king of hearts. You will remain forever in our hearts!